Hynek píše:Honzo.No nevím jak u SNK Šumaváci, ale u všech jiných politických stran, prosazuje jejich zástupce zájmy, názory, dohody a program toho uskupení. Předpokládám, že na zastupitelstvu je vaším zástupcem SNK Šumaváci pan Zahrádka. Nebo se pletu?
Tedy to nebyl návrh SNK Šumaváci ale samostatná "akce" pana Zahrádky?
Z Vaší odpovědi jsem pochopil, že se od toho návrhu (zákaz prodeje veškerých pozemků obce) distancujete. Je to tak správně?
Nikoho nechci topit...mám lidi rád
Jen bych teď chtěl přijít na to, za koho tam tedy ten pan Zahrádka je? Jestli sám za sebe, nebo za nějaké uskupení. Moje sestra vás volila a přesně před tímto jsem ji varoval. Ted se se sestrou dohadujeme, kdo čí zájmy prosazuje?
Předem děkuji, za pravděpodobně opět nejasnou a vyhýbavou odpověď. Ale třeba odpovíte věcně a mile mě překvapíte
Trochu se, Hynku, pletete. V zastupitelstvu máme zástupce dva.
Náš program samozřejmě platí. Konkrétní bod volebního programu, týkající se prodeje nemovitého majetku, jsem snad také srozumitelně vysvětlil.
Je celkem pochopitelné, že ani jeden z nás však nemůže vysvětlovat, jak p. Zahrádka svá slova, do puntíku, mínil.Na to se vážně musíte zeptat jeho. Osobně si však myslím, že slovo „zákaz“ není špatně, i když já bych ho v první fázi nepoužil. Nepoužil proto, že bych předvídal okamžitý vznik negativního filtru, který pak velmi stěžuje, ne-li blokuje, další jednání. Lidé obecně jsou na toto slovo citliví a u některých to může být i spouštěč jakýchsi agresivních, téměř mysl zatemňujících stavů. Tak mne napadá, že by tito jedinci asi neměli sedat za volant - zákaz vjezdu, zákaz parkování, zákaz……, zákaz……
Když se ale hlouběji zamyslíme, nad definováním případných regulativních pravidel zjistíme, že tato definice není úplně jednoduchá. Mohlo by se snadno stát, že ne všichni by jí rozuměli, eventuálně by se našly ojedinělé případy, na které by tato pravidla nepomyslela. A tady se nabízí řešení obsahující slovo „zákaz“, či nějakou jeho obdobu.
Nastíněno v textu např. takto. Městys ….zákaz prodeje …..majetku. Jestliže nelze, nebo není účelné …… vyřešit pronájmem, směnou,….. může zastupitelstvo výjimečně odsouhlasit prodej za podmínky že…atp. To už záleží na vyjednávání mezi zastupiteli a nějakém výsledném konsenzu.
Tím zastupitelstvo vyšle jasný signál, že se zde nemovitý majetek obvykle neprodává. Občanům však nic nebrání v tom, aby žádost o …… podali. Zastupitelé pak budou muset výjimku řádně odůvodnit v případě, že pro ni zvednou ruku.
Když se totiž podíváte na zavedenou praxi zjistíte, že drtivá většina zastupitelů před hlasováním nezdůvodní, proč s prodejem souhlasí. Pokud ale nesouhlasí, důvody řeknou. Proč? Protože tam z pravidla sedí žadatelé. Zastupitelé tedy cítí potřebu zdůvodňovat pouze jednotlivci a nikoli většině, která však tvoří obecní společenstvo, jehož zájmy prvořadě zastupují, nebo by alespoň měli. To je (mírně řečeno) velmi zvláštní a dělá to dojem, že jim jde jen o rozprodání obce. Ptám se proč? Osobní prospěch? Hloupost? Neschopnost?
Podle mne by to měla být věc natolik jasná a samozřejmá, že by se vůbec nemusela projednávat, stejně jako nějaký alkohol. Bohužel v našem zastupitelstvu nejsou jen osobnosti jistých morálních a duševních kvalit. Nemalou část představuje (jak říká p. Karel) materiál, možná bych řekl hmota, jejíž IQ a hustota přítomných hodnot mnohdy připomíná bublající bahno. Jak tedy můžeme očekávat či dokonce chtít nějaký posun, rozvoj, když se neustále plácáme v bahně.
Máte-li na to recept pak sem sním, ať můžeme všichni jásat,radovat se a věnovat čas a energii užitečnějším věcem.